Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Bitva u Tangy - ukázka arogance, neschopnosti a diletantismu

3. 11. 2016 11:32:18
Britský pokus o obsazení správního centra Německé východní Afriky aspiruje na jedno z čelních míst v soutěži "O nejstupidněji provedenou vojenskou operaci", ať už z hlediska přípravy a provedení nebo výběru jednotek a velitelů.

S počátkem vypuknutí Velké války se rozhořely boje nejenom v Evropě, ale i na Africkém kontinentu, kde se znepřátelené státy snažily rozšířit území svého vlivu. Německé císařství bylo v tomto boji v nevýhodě, jeho pozemní jednotky se nemohly spoléhat na podporu námořnictva - Kaiserische Marine (až na Východoasijskou eskadru, několik lehkých a chráněných křižníků a dělových člunů) byla totiž zablokována v oblasti Baltského a Severního moře.

Jednou se 4 německých kolonií v Africe byla Německá východní Afrika (guvernér Dr. A. H. Schnee) se správním střediskem Dar-es-Salaam, rozlohou téměř 1 mil. km2 a asi 8 miliony obyvatel ( Evropané cca 5,5 tis.), která hraničila s Mozambikem, Rhodésií, Belgickým Kongem a Britskou východní Afrikou. Německým vojenským jednotkám v oblasti o síle 350 německých vojáků a 5 100 domorodých askarijů (Císařský ochranný oddíl pro Německou východní Afriku) velel pplk. P. E. von Lettow-Vorbeck, který měl však ruce svázané guvernérovým rozkazem "o neprovádění operaci, které by mohli vést k ničení civilního německého majetku". Váhavý postoj Dr. Schnee se však změnil po odstřelování Dar-es-Salaamu britskými křižníky (5.8.1914) a Lettow-Vorbeck mohl začít provádět menší operace proti britským silám v Britské východní Africe. Britskou reakcí bylo vytvoření Indického expedičního uskupení B a C (gen.mjr. A. E. Aitken) o síle 3 pěších brigád, dělostřelectva, ženijních a pomocných jednotek, s cílem obsadit přístav a železniční stanici v Tanze, německé velitelství v Neu Moschi a rozdrcení německých sil v oblasti. Už výběr velitele (gen.mjr. A. E. Aitken nikdy nevelel jednotce v boji) a jednotek (většinu tvořily koloniální indičtí vojáci) dával předpoklad, že operace, i přes drtivou přesilu, rozhodně nebude jednoduchá. K jejímu provedení se začala na britská plavidla naloďovat skupina Brigáda imperiální služby (gen. W. Malleson), v počtu přes 10 000 mužů, kterou měla podporovat 28. indická baterie horského dělostřelectva, 61. prapor osobních ženistů krále Jiřího a děla křižníků HMS Goliath a HMS Fox. 14 transportních lodí s křižníky a remorkéry s nákladními čluny se po zastávce v Mombase objevuje v ranních hodinách 2.11.1914 před přístavem Tanga a kap. Caufield předkládá městskému hejtmanovi Dr. Auracherovi žádost o kapitulaci. Ten však manévruje, snaží se získat čas a odvolává se na nutnost porady s guvernérem. Po telefonické poradě dostává od guvernéra Schnee rozkaz k vydání města a od pplk.von Lettow-Vorbecka rozkaz k bránění města všemi prostředky. Jelikož je bývalým důstojníkem (npor.), ignoruje guvernérův rozkaz, odesílá civilní obyvatelstvo z města (necelých tisíc domů, z toho 80 zděných) a přebírá velení přítomné jednotky asi 80 domorodých policistů- askarijů. Po vypršení britského ultimáta svolává gen. Aitken poradu před vyloděním s vizí (citace) „s tou hrstkou německých negrů okamžitě zatočíme" ....... a opona k frašce se otevírá.

Okolo 17. hodiny vyrážejí britské remorkéry vyčistit přístav od neexistujících min, křižník HMS Fox začíná odstřelovat město a jednotky se začínají vyloďovat (s obavy před německým neexistujícím dělostřelectvem) na východním břehu poloostrova. Tam je však čekají korálové útesy a za nimi bažina - do časného rána 3.11. se daří vylodit pouze 1 prapor pěchoty a 4 roty ženistů a německá strana posiluje přisouvanými jednotkami - 17. polní rota se dvěma kulomety je již ve městě a dalších 9 rot je na cestě. První britská četa, která dorazí východnímu odvodňovacímu příkopu je pobita kulometnou palbou (i s velitelem pluku), zanzibarští nosiči se rozprchají, ale malý německý protiútok zastaví dorazivší královští ženisté. Německé posily z Neu Moschi (npor. von Merensky) zaútočí s chodu a britové zmateně ustupují k pobřeží a brig. gen. Tighe oznamuje, že na něj útočí 2500 němců a množstvím kulometů. Podpůrná palba křižníku Fox trefuje a zapaluje pouze nemocnici s britskými raněnými a gen. Aitken dává rozkaz vylodit celý sbor. To trvá až do dopoledních hodin druhého dne, vzhledem k "nakládacímu chaosu" v Indii musí být nejdříve vykládány přikrývky a zásoby (munice je uložena až dole) a posádku Tangy zatím posilují další dvě roty askarijů. Jejich velitel kap. Baumstark přebírá velení a reorganizuje obranu. V 17 hodin se vyloďuje i gen. Aitken se svým štábem. Konečně dorazí i pplk. von Lettow-Vorbeck, po osobním průzkumu a následné poradě s ohledem na přesilu nepřítele, nařizuje nové rozmístění kulometů s hlavním důrazem na boční palbu (s britskou taktikou se seznámil jako pozorovatel v "Boxerském povstání" v Číně) a dvou "muzejních" (vz.1873) polních děl přisunutých z Tavety - jediného dělostřelectva, které má k dispozici. Guvernér Schnee neustále zasílá telegramy na téma kapitulace města a zabránění ničení civilního majetku.

4.11. večer začíná další britský útok, vojáci 13. rajputského pluku, 3. pluku palamcottahské lehké pěchoty a 61. praporu ženistů nejsou schopni pro německou palbu postupu a stahují se. Jeden prapor 98. indického pěšího pluku a kulometný oddíl německých askarijů jsou nestranně rozehnány množstvím divokých včel, rozzuřených palbou a poškozením úlů. Vojáci 2. severolancashirského pluku a Ghurkové s 2. a 3. pluku kašmírských střelců prorážejí obranu, vnikají do města, ale po 2 hodinách jsou vytlačeni německými zálohami. Indičtí vojáci pod palbou panikaří, odmítají plnit rozkazy a důstojníci si musí zajišťovat poslušnost v některých případech i namířenou zbraní. Britské lodě bombardují vlastní i německé jednotky. Německá 4. rota útočí na křídlo indického 101. granátnického pluku, který v panice prchá. V noci se po špatně pochopených signálech některé německé jednotky stahují z města, ale po půlnoci 5.11. má von Lettow-Vorbeck město a situaci znovu pod kontrolou. V ranních hodinách gen. Aintken posílá vyjednávače s nabízeným příměřím pro ošetření a stažení raněných a britské jednotky se začínají naloďovat zpět na plavidla. Zajatí britští ranění jsou propuštěni na slib čestného slova, že se již nikdy nezúčastní vojenských akcí proti Německu. Po vypršení příměří vypálí německá děla několik výstřelů, co značně zrychluje odplutí britské flotily do Mombasy. Posledním dějstvím této frašky je požadavek britských celních úředníků v Mombase na dovozní 5% clo při vykládání zbylého vojenského materiálu (dovoz s Indie).

V této původně jednoduché (pro britskou stranu) a krátké operaci přišlo Spojené království o 359 padlých, 310 raněných a 148 nezvěstných a zajatých. Německá strana (nasadila 1100 mužů), za cenu 64 padlých a 81 raněných, udržela důležitý dopravní uzel a získala 500 moderních pušek s 60 000 náboji, 16 kulometů, polní telefony a velké množství dalšího nedostatkového vojenského materiálu. Gen. Aitken je degradován na plukovníka ( + odchod do výslužby) a pro pplk. von Lettow-Worbecka (v roce 1918 gen.mjr.) je to počátek jeho čtyřletých afrických úspěchů, kdy se svými muži (nikdy jich neměl více jak 15 000) "tahal za nos a dováděl k zoufalství" více jak 270 000 spojeneckých vojáků a jejich velitelů (ztráty cca 60 000 mužů). Jeho jednotky v Africe nikdy nebyly poraženy a 23.11.1918 (12 dní po Německé kapitulaci) jeho posledních 3 000 mužů složilo zbraně u Katangy v Zambii.

Autor: Luděk Kratochvíl | čtvrtek 3.11.2016 11:32 | karma článku: 24.67 | přečteno: 1428x

Další články blogera

Luděk Kratochvíl

Plynové útoky na východní frontě za Velké války (rok 1915)

Pokud se řekne „plynový útok“, většině lidí se vybaví Ypres, západní fronta nebo Remeš. Východní fronta je trochu v informačním stínu, pokusme se to tedy napravit...

31.7.2017 v 11:59 | Karma článku: 15.33 | Přečteno: 495 | Diskuse

Luděk Kratochvíl

LT-38 - nejlepší československý prvorepublikový tank,

zkonstruovaný Rusem, sice do výzbroje prvorepublikové armády nikdy nevstoupil, ale německé armádě pomohl dobýt Polsko a Francii ..... a vozidla na jeho podvozku sloužila až do 70-tých let

2.6.2017 v 12:50 | Karma článku: 30.05 | Přečteno: 1213 | Diskuse

Luděk Kratochvíl

Buď ministr zdravotnictví i s premiérem lže jako socan ....

a nebo Dánsko, Estonsko, Finsko, Chorvatsko, Itálie, Nizozemsko, Německo, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Slovinsko, Slovensko, Srbsko, Švédsko a Švýcarsko nepatří mezi civilizované země .....

1.6.2017 v 14:55 | Karma článku: 37.47 | Přečteno: 1750 | Diskuse

Luděk Kratochvíl

Květnová "částečná mobilizace" 1938 a situace v pohraničí po ní ....

„Je těžko být v dnešních dobách člověkem a ještě těžší je být Čechem ve zdejším poněmčeném kraji...“

29.5.2017 v 21:38 | Karma článku: 28.16 | Přečteno: 892 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Stanislav Jonák

Nůžky a obvaz jsou stejně důležité jako brzdy, aneb proč STK nedává smysl

Jednou za čas musí auto na STK. Na základě toho se rozhodne, zda můžete i nadále jezdit na silnicích nebo ne. Technický stav má ale stejnou váhu jako jeden obvaz v lékárničce.

25.9.2017 v 22:44 | Karma článku: 15.93 | Přečteno: 323 | Diskuse

Jana Slaninová

Manžel mě dneska pohřbil

"Ženo, mě se zdálo, že jsi měla blogerskej pohřeb." oči jsem měla navrch hlavy a asi i blbě slyšim. "Cooooo?! Co to meleš?!" "No. Úplně normálně jsi si lehla na Staromáku na lavičku, usnula a umřela. No neni to hezký?"

25.9.2017 v 21:39 | Karma článku: 8.39 | Přečteno: 250 | Diskuse

Libuse Palkova

Mimomanželské vztahy

Jak jsme probrali v předchozím blogu, ne každé manželství se musí vydařit. A to každý pak řeší po svém. Někdo drasticky rozvodem, jiný si pořídí milence či milenku, zkrátka každý má svůj recept, jak přežít a vydržet.

25.9.2017 v 20:26 | Karma článku: 9.16 | Přečteno: 663 | Diskuse

Jan Pražák

Proč má obyčejná rýmička na nás muže tak zničující účinky

„Ten můj má už zase smrtelnou mužskou nemoc na sedum písmen. Celej víkend proležel na gauči, smrkal, prskal, skučel a chtěl po mně, abych ho krom veškerý práce na domácnosti pořád obskakovala.“

25.9.2017 v 20:01 | Karma článku: 17.62 | Přečteno: 455 | Diskuse

Jan Tichý(Bnj)

Karlštejn po 30 letech

Majestátní hrad Karlštejn pamatuje mnoho, gotickou výstavbu, renesanční dostavbu, rozsáhlou rekonstrukci architekta Josefa Mockera v 19. století.

25.9.2017 v 13:34 | Karma článku: 10.58 | Přečteno: 423 | Diskuse
Počet článků 70 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 871

Amatérský historik, který má občas potřebu komentovat věci okolo sebe. Občasný přispěvovatel na valka.cz



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.