Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Počátky táborů/oblastí smrti

4. 12. 2016 20:39:40
Pokud se řekne "koncentrační/internační/pracovní tábor", popř. jiný ekvivalent, většina veřejnosti si vybaví sítě táborů pod správou SS/Gestapa nebo GPU/OGPU/Gulag. Tento "vynález" je však o sto let starší.

V textu budu používat název koncentrační tábor, neboť pojmenování zřizovatelem je celkem nezásadní. Název nedobrovolného shromaždiště - tábora nebo oblasti, ve kterém je např. úmrtnost 15 a více %, ať už se nazývá jakkoliv, je pro jeho funkci naprosto nepodstatný. To, že většina těchto zařízení byla vytvořena v dobách ozbrojených konfliktů není omluvou, protože byla primárně určena pro civilní obyvatelstvo internovaného bez soudního rozhodnutí.

Prvním prokazatelným provozovatelem koncentračních táborů se stala Francie (v té době konstituční monarchie) ve třicátých letech 19. století. V roce 1830 se vylodily francouzské jednotky podle Napoleonova plánu z roku 1809 (gen. de Bourmont/38 tis. mužů) v Alžíru (částečně kontrolovaným osmanskou říší a částečně místními vůdci) a cílem získat kontrolu nad důležitými přístavy Al-Djazzâïr a Oran a tím i nad celou oblastí. Toto rozpoutalo sedmnáctiletý boj mezi francouzskými jednotkami a místními kmeny (šejk Abd al-Qádir). V tomto konfliktu bylo poprvé použity koncentrační tábory a oblasti, do kterých byly umísťováno obyvatelstvo celých vesnic a oblastí (ať už jako odříznutí povstalců od zázemí nebo pro uvolnění zemědělské půdy a opěrných bodů pro loajální přistěhovalce). Celkové ztráty na domorodém obyvatelstvu se odhadují na 600 tis. až 900 tis. lidí (ze 3 mil.), z nichž okolo 15 - 20% zemřelo z různých příčin v již zmiňovaných táborech a oblastech.

V návaznosti na "Pochod na západ" ve 20. letech 19. století v USA se postupující osadníci dostávali do zatím největšího střetu s původními obyvateli (lovci, sběrači, zemědělci a jejich kombinace). Po sérii střetů situace vyústila ve schválení Indian Removal Act (Zákon o přesunu indiánů na západ/Jackson/1830). Během těchto násilných přesunů (např. Stezka slz - 10-15 tis. zahynulých z 50 tis. přesouvaných) a následném usazení v rezervacích (naprosto neakceptujících původní obživové návyky) zdecimovaly postižené obyvatelstvo o cca 60% (z 600-700 tisíc na 250 tis.).

Do té doby byly ztráty v těchto zařízeních pouze vedlejším produktem (ale pro zřizovatele sloužícím věci). Název "koncentrační tábor" s primárně likvidační funkcí byl poprvé použit v roce 1896 za kubánské války o nezávislost na Španělsku. Španělská neschopnost získat kontrolu nad tímto ostrovem vyústila po jmenování gen. Valeriano Weyler y Nicolau guvernérem Kuby k taktice spálené země a zřizování koncentračních táborů pro civilní obyvatelstvo (odstřižení povstalců od zázemí a zásobování). V těchto táborech zemřelo z důvodů řízené podvýživy a z toho plynoucích nemocí okolo 320 tis. Kubánců (cca 1/5 obyvatelstva Kuby).

Tato efektivní metoda byla znovu použita (po marných pokusech vyhrát válku vojenskými prostředky) jednotkami Velké Británie ve Druhé bůrské válce 1899-1902 pod vedením gen. Horatia Herberta Kitchenera. Ze 120 tisíc internovaných občanů Oranžského svobodného státu a republiky Transvaal do táborů na Cejlonu a Ostrově Sv. Heleny (většinově ženy, děti a starci) zemřelo v táborech 28 tis. Búrů (potomci nizozemských přistěhovalců) a 14 tis. černochů a míšenců.

Další použití těchto zařízení nastalo téměř souběžně ve filipínsko-americké válce. Po vítězství ve španělsko-americké válce a obsazení Kuby se v roce 1899 vylodily invazní jednotky USA na v té době jíž na Španělsku nezávislých (1898) Filipínách. Výzbrojí slabší filipínské jednotky ustoupily do hor a začala oficiálně tříletá válka (poslední partyzáni ukončili boje až v roce 1913). Vzhledem k neexistenci klasických bitev (mimo bitvy o Manilu a o Qinguu) americké jednotky používaly taktiku likvidace a vypalování zázemí a internace civilního obyvatelstva. O život, ať už v koncentračních (reconcentrados) táborech (US samosprávou nazývané "bezpečnostní zóny") nebo popravami, epidemiemi a hladomorem přišlo mezi 300 tis. až 1 mil. Filipínců.

Poslední "předsovětské" a "přednacistické" tábory zakládalo Vilémovské Německé císařství v Namibii - německé kolonii získané v roce 1884. Na popud úředníka pro osidlováníAfriky Paula Rohrbacha byl zřízen v roce 1908 na Žraločím ostrově pracovně-sběrný tábor pro domorodé obyvatelstvo zájmových oblastí s jasným cílem "Abychom zajistili klidné osídlení pro bílé proti špatným, kulturně nižším a predátorským kmenům, je možné, že převýchova a vyhlazení se stane nezbytným". Tato myšlenka stála život 90 tis. původních obyvatel (ze 150 tis.).

Vývoj těchto zařízení v dalších obdobích byl, myslím si, již dostatečně popsán různými autory, ať už přesně a "suše" faktograficky nebo tím "jediným a správným" ideologickým pohledem.

Autor: Luděk Kratochvíl | neděle 4.12.2016 20:39 | karma článku: 24.54 | přečteno: 997x

Další články blogera

Luděk Kratochvíl

Plynové útoky na východní frontě za Velké války (rok 1915)

Pokud se řekne „plynový útok“, většině lidí se vybaví Ypres, západní fronta nebo Remeš. Východní fronta je trochu v informačním stínu, pokusme se to tedy napravit...

31.7.2017 v 11:59 | Karma článku: 15.33 | Přečteno: 495 | Diskuse

Luděk Kratochvíl

LT-38 - nejlepší československý prvorepublikový tank,

zkonstruovaný Rusem, sice do výzbroje prvorepublikové armády nikdy nevstoupil, ale německé armádě pomohl dobýt Polsko a Francii ..... a vozidla na jeho podvozku sloužila až do 70-tých let

2.6.2017 v 12:50 | Karma článku: 30.05 | Přečteno: 1213 | Diskuse

Luděk Kratochvíl

Buď ministr zdravotnictví i s premiérem lže jako socan ....

a nebo Dánsko, Estonsko, Finsko, Chorvatsko, Itálie, Nizozemsko, Německo, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Slovinsko, Slovensko, Srbsko, Švédsko a Švýcarsko nepatří mezi civilizované země .....

1.6.2017 v 14:55 | Karma článku: 37.47 | Přečteno: 1750 | Diskuse

Luděk Kratochvíl

Květnová "částečná mobilizace" 1938 a situace v pohraničí po ní ....

„Je těžko být v dnešních dobách člověkem a ještě těžší je být Čechem ve zdejším poněmčeném kraji...“

29.5.2017 v 21:38 | Karma článku: 28.16 | Přečteno: 892 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Stanislav Jonák

Nůžky a obvaz jsou stejně důležité jako brzdy, aneb proč STK nedává smysl

Jednou za čas musí auto na STK. Na základě toho se rozhodne, zda můžete i nadále jezdit na silnicích nebo ne. Technický stav má ale stejnou váhu jako jeden obvaz v lékárničce.

25.9.2017 v 22:44 | Karma článku: 15.92 | Přečteno: 323 | Diskuse

Jana Slaninová

Manžel mě dneska pohřbil

"Ženo, mě se zdálo, že jsi měla blogerskej pohřeb." oči jsem měla navrch hlavy a asi i blbě slyšim. "Cooooo?! Co to meleš?!" "No. Úplně normálně jsi si lehla na Staromáku na lavičku, usnula a umřela. No neni to hezký?"

25.9.2017 v 21:39 | Karma článku: 8.38 | Přečteno: 250 | Diskuse

Libuse Palkova

Mimomanželské vztahy

Jak jsme probrali v předchozím blogu, ne každé manželství se musí vydařit. A to každý pak řeší po svém. Někdo drasticky rozvodem, jiný si pořídí milence či milenku, zkrátka každý má svůj recept, jak přežít a vydržet.

25.9.2017 v 20:26 | Karma článku: 9.16 | Přečteno: 663 | Diskuse

Jan Pražák

Proč má obyčejná rýmička na nás muže tak zničující účinky

„Ten můj má už zase smrtelnou mužskou nemoc na sedum písmen. Celej víkend proležel na gauči, smrkal, prskal, skučel a chtěl po mně, abych ho krom veškerý práce na domácnosti pořád obskakovala.“

25.9.2017 v 20:01 | Karma článku: 17.62 | Přečteno: 455 | Diskuse

Jan Tichý(Bnj)

Karlštejn po 30 letech

Majestátní hrad Karlštejn pamatuje mnoho, gotickou výstavbu, renesanční dostavbu, rozsáhlou rekonstrukci architekta Josefa Mockera v 19. století.

25.9.2017 v 13:34 | Karma článku: 10.58 | Přečteno: 423 | Diskuse
Počet článků 70 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 871

Amatérský historik, který má občas potřebu komentovat věci okolo sebe. Občasný přispěvovatel na valka.cz



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.