Jednou ze složek, která přispěla svým dílem k únorovému komunistickému převratu v roce 1948 byly i "Lidové milice". Jak vznikly a kde se tu vlastně vzaly?
První polovojenskou dělnickou organizací na území Československa byla tkzv. Dělnická stráž. Jednotky této organizace vznikly na základě iniciativy KSČ a z nařízení Ministerstva vnitra (MV) 8.8.1938 v příhraničních oblastech Čech a Moravy v době zvyšujícího se tlaku (i ozbrojeného) na odtržení německojazyčných regionů od RČS. Do jejích složek vstupovali většinově komunisticky a antifašisticky smýšlející dělníci, kteří prodělali krátký branný výcvik a mohli být vyzbrojeni krátkými střelnými zbraněmi, nedisponovali jednotnou uniformou a jejich řízením byl pověřen F. Bílek. Jejich úkolem byla na obrana před "německých a nacistickým živlem" a částečně, ale ne vždy efektivně spolupracovaly s jednotkami SOS (Stráž obrany státu). Jejich činnost byla ukončena 16.11.1938.
Další kapitolou a prakticky budoucím základem LM se staly jednotky Závodní stráže/Závodních milicí, vznikající v osvobozovacím a poosvobozovacím chaosu v roce 1945, které byly primárně určeny pro ochranu továren a podniků proti rozkrádání, vandalizmu a rabování. V jednotlivých regionech byly zřizovány na základě vyhlášek Národními výbory nebo ČNR a částečně plnily i funkci pořádkovou. Po osvobození (v červnu 1945) byly sjednoceny pod ÚRO (Ústřední radu odborů) a jejich "právní vakuum" (nespadaly pod SNB) bylo ukončeno vyhláškou MV. ZS byla z počátku vyzbrojena trofejními zbraněmi, posléze jednotně pistolemi a částečně uniformována. Na konci roku 1945 bylo evidováno okolo 750 jednotek o celkovém počtu asi 30 000 mužů. Vzhledem k vývoji společnosti a pronikání komunismu do SNB a armády se toto nevyhnulo ani Závodním milicím - v nich byly tvořeny skupiny příslušníků, silně infikovaných komunistickou ideologií. Také vzhledem k vlivu organizací ROH (Revoluční odborové hnutí) v závodech se podařilo během času (přelom 1947/48) vytvořit polovojenskou složku prakticky ovládanou KSČ a schopnou operovat i mimo prostory továren a závodů.
K razantní změně (v rámci chystaného převzetí moci) již za hranou legality došlo 21.2.1948 - ÚV KSČ rozhodl o vzniku a vyčlenění Lidových (dělnických) milicí z milicí Závodních v čele s tkzv. organizační komisí ve složení J. Pavel, F. Krieger a J. Smrkovský a na tajný rozkaz ministra vnitra V. Noska bylo zajištěno jejich vyzbrojení těžšími a z hlediska nátlaku a demonstrace síly viditelnějšími zbraněmi (10 000 pušek, 2 000 samopalů a 100 000 nábojů z brněnské Zbrojovky bylo 23.2. dodáno do Prahy). Zbraně (každá s 10 náboji) jsou přidělovány prověřeným členům 25.2.1948 v dopoledních hodinách.
Ve středu 25.2.1948 ve večerních hodinách tedy může pochodovat 6 000 členů "ozbrojené pěsti dělnické třídy" s puškami na rameni pražskými ulicemi a podílet se na politickém převratu, který naši zemi zásadně ovlivnil na 41 let.
Na první výročí okupace ČSSR vojsky Varšavské smlouvy ale Lidové milice provádí jejich nejtemnější akci - účastní se ozbrojeného potlačování demonstrací proti pobytu "spřátelených armád" a na jejich rukou a zbraních ulpívá krev minimálně 3 obětí - vraždy nejsou vyšetřeny, nikdo není potrestán.
