Luděk Kratochvíl

18.3.1921 je podepsán Rižský mír ... 1. část

21. 03. 2017 18:26:37
...... mír, který ukončuje více jak dvouletý konflikt se souběžně probíhající s občanskou válkou v Rusku, odehrávající se mezi Polskem a RSFSR, dvěma státy, vzniklými v letech 1917 a 1918.

Předmluva

3.3.1918 podepsala bolševických převratem vzniklá Ruská sovětská republika, z důvodu úplného rozkladu jednotek na východní frontě a začínající občanské války, s císařským Německem a Rakousko-Uherskem tkzv. Brestlitevský mír, kterým se vzdávala bývalých polských, maloruských, běloruských a pobaltských gubernií, celkem téměř 2 miliony km2 bývalého ruského Impéria se stalo Německým protektorátem. 11.11. 1918, abdikací Karla I., podepsáním příměří v Compiegne a následnou kapitulací Německa, vzniká na tomto území mocenské vakuum, začínají vznikat nebo se znovuobnovovat nové státy a státečky (některé pouze několikadenní) a začíná boj o převzetí moci mezi různými národnostními, politickými a názorovými proudy na daném území stylem "urvi, co ti ostatní dovolí".

Na již zmiňovaném území vzniká jako největší útvar 14.11.1918 "druhá" Polská republika, prozatímně vedená Regentskou radou, která jmenuje náčelníkem nově vzniklého státu Józefa Piłsudského, předsedu revoluční frakce socialistické strany PPS a bývalého brigadýra polských legií a exilových jednotek. Snahou většiny polských představitelů bylo znovuobnovení Polska v hranicích Polsko-litevské konfederace z roku 1795 a s extrémem ve formě Dmowského linie (Polsku mělo připadnout i Těšínsko, Orava a Spiš). To to narazilo na odpor Československé republiky (sedmidenní válka), nepolských národností a hlavně Ruské sovětské republiky, toužící (po eliminaci protibolševických sil) obnovit bývalé hranice Ruského impéria a vytvoření mostu pro vývoz revoluce do Evropy. Vzhledem podpoře "bílého" hnutí a protibolševických skupin, se Polsku dostává velice zásadní vojenské a materiální pomoci od Francie, Velké Británie a USA (v roce 1920 1.500 děl, 2.600 kulometů, 1 mil. nábojů a 700 letadel). Polská strana sice pomoc přijímá, ale odmítá akce koordinovat se spojeneckými stranami a naprosto není ochotna respektovat spojeneckou komisí navrhované východní hranice (Curzonova linie).

Ve článku budou použity dle soudobé vojenské terminologie názvy pro bojovou pěchotu - bodáky a bojové jezdectvo - šavle.

K prvním konfliktům dochází po stažení německých jednotek v Pobaltí a Bělorusku, jedná se většinově o střety menších vojenských těles (národní armády jsou ve stádiu vzniku a většina bolševických jednotek je vázána občanskou válkou), takže celkové síly dosahují na straně všech rudých armád (ruské, estonské, lotyšské a litevské) 17.000 bodáků, 600 šavlí, 500 kulometů a 66 děl, Dobrovolnická "bílá" armáda 7.600, 200, 0 a 12, polské jednotky 6.000 bodáků a 1.500 šavlí, estonské 5.700 bodáků, běloruské jednotky o neznámé síle, německá domobrana (10.500 bodáků) a lotyšsko-litevská domobrana okolo 900 bodáků.

17. 11.1918 překračují bolševické jednotky ve třech proudech (Iskrinskij, Sichver) demarkační čáru, rozdrtí estonskou obranu (Tõnisson), 28.11. obsazují Narvu a tentýž den je vyhlášena Estonská sovětská republika.

29.11. vstupují bolševické jednotky do Lotyšska, kde místní bolševici vyhlašují Lotyšskou sovětskou republiku, 23.12. je obsazena Valmiera a 3.1.1919 Riga. Neobsazená zůstává poslední výspa Ulmanisovi prozatímní vlády Lotyšské republiky - přístav Liepaja, bráněný německou Baltskou domobranou (Baltische Landesweer), kde je vyloděn také britský kontingent a dodány zbraně s Finska.

Operace v Litvě začínají 2.1.1919 a 9.1. jsou z Vilniusu vytlačeny polské, německé a ukrajinské jednotky.

Dle rozkazu Polské vlády z prosince 1918 překračují reorganizované polské jednotky (70.000) v polovině února řeku Němen a začínají vstupovat do Běloruska a Litvy a opona ke konfliktu se rozevírá.

Pokračování příště ..............

Autor: Luděk Kratochvíl | karma: 24.03 | přečteno: 852 ×
Poslední články autora