Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

18.3.1921 je podepsán Rižský mír ... 2. část

22. 03. 2017 12:28:04
...... mír, který ukončuje více jak dvouletý konflikt se souběžně probíhající s občanskou válkou v Rusku, odehrávající se mezi Polskem a RSFSR, dvěma státy, vzniklými v letech 1917 a 1918.

První boje a polský postup na východ

První výstřely této války, oproti statické právě skončené Velké válce vysoce manévrovací, padají 14.2.1919 u obce Mosty, odkud polské jednotky (gen. A.Listowsky) vytláčí slabé bolševické síly. Další dva proudy postupují na Brest (gen. E. Rydza-Rydz) a Grodno (gen. V.Ivashkievich-Rudoszański). Velení nově vzniklé DRRA (Trockij, Kameněv), které má většinu jednotek vázaných při odrážení Děnikinových jednotek ohrožujících Moskvu, nařizuje ústupové boje. Polské jednotky obsazují (17.-19.4.) běloruský Minsk, 17.4. je jízdním útokem obklíčen litevský Vilnius (21.4. dobyt pěchotou) a 28.4. se ocitá v polských rukou také Grodno. 7.5. je dobit Kijev a 17.7. nastává konec devítiměsíční existence nezáviské Západoukrajinské lidové republiky. Jednání Piłsudski-Děnikin končí fiaskem pro naprosto odlišné vize budoucího územního dělení v oblasti. Z tohoto důvodu jsou také neúspěšná jednání s Rumunským královstvím a ukrajinskými jednotkami atamana Petjury. Na sovětské straně je sesazen 22.7. velitel Západního frontu D.Nadjožnyj a nahrazuje ho V.Gittis, čerstvě ověnčený vavříny z porážky Donské armády "bílého" gen. P.Krasnova u Caricynu.

Na frontě pomalu ustávají větší střety, rozbíhají se vzájemná diplomatická jednání mezi všemi stranami zúčastněnými v konfliktu. Bolševici požadují polské stažení na národnostní linii (budoucí Curzonova), polská strana to odmítá, jedná se o výměnách Poláků zatčených v Sovětském Rusku za polské komunisty zatčené na Polskem ovládaných územích a sovětské zajatce. Jednání Polsko-Děnikin-Dohodová komise nepřinesou výsledek z důvodů již výše zmíněných. Jedinou uzavřenou dohodou (Piłsudski-Petjura) je uznání nové Ukrajinské lidové republiky a polská vojenská spolupráce s ní. Obě strany posilují, doplňují a reorganizují jednotky. Polská strana je zásadně posílena o jednotky dorazivší s Francie a dobrovolníky a sovětská pomalu stahuje jednotky uvolněné po porážce protibolševických uskupení a jednotky uvolněné stahováním čs. legií.

Obrat ve válce

Po krachu jednání zahajují polské jednotky společně s ukrajinskými v lednu 1920 nový postup na východ, je obsazen Kijev a sověti jsou donuceni se stáhnout za Dněpr. Gittis je odvolán a nahrazen Tuchačevským a jejich slabším jednotkám doráží zásadní posila - Kalninsova tříbrigádní Lotyšská střelecká divise, disponující množstvím podpůrných zbraní. Jednotky jsou reorganizovány - Západní front (severní část fronty) vedený M.Tuchačevským, tvoří 15. (A.Kork) a 16. (N.Sollogub) armáda, které disponují 66 tisíci bodáky a 4,4 tisíci šavlemi a Jihozápadní front vedený A.Jegorovem tvoří 12. (S.Meženinov) a 14. (J.Uborevič) armáda má ve stavu 13,5 tis. bodáků a 2,5 tis. šavlí. Proti nim stojící Vojsko polské má na severním válčišti 1. (S.Majewski), 4. (S.Szepticki), Rezervní armádu (K.Sosnkowski) a Operační skupinu (L.Skerski) o síle 60 tis. bodáků a 7 tis. šavlí. Na jižní částí fronty operuje 2. (A.Listowski), 3. (E.Rydza-Rydz/Rydz-Śmigły) a 6. (V.Iwaszkewicz) armáda o síle 30,5 tis. bodáků a 4,9 tis. šavlí. V Bělorusku jsou tedy síly vyrovnané, ale na Ukrajině mají Poláci (s atm. Petjurou - 15 tis.) asi čtyřnásobnou převahu.

Po neúspěšném prvním Tuchačevského severním útoku (14.5.), po příchodu S.Buďonného 1. jízdní armády (16 tis. šavlí a 6 obrněných vlaků) zahajuje 26.5. Jegorov ofenzívu na jižní frontě. Ta prorazí postavení polských a ukrajinských jednotek, pod hrozbou obklíčení je donutí k rychlému ústupu. 5.6. se Buďonného jezdci dostávají ke Kijevu, odrážejí několik polských protiútoků a 10.7. jej obsazují. Po krátkém odpočinku a dostižení pěchotou, v souvislosti s proražením polských pozic a rychlým postupem na severu (směr Minsk, Smolensk a Vilnius) pokračují v útoku na Lvov. Během jednoho a půl měsíce jednotky DRRA postupují o 600 km na západ a 23.7. je ve Smolensku vytvořena prozatímní polská revoluční vláda. Delegáti mezinárodní Kominterny na sjezdu v Petrohradu a Moskvě mezitím plánují převzetí moci v Polsku a revoluci v destabilizovaném Německu. Polská vláda zahajuje urychlená jednání s Dohodovými mocnostmi a Maďarskem (to dodává do Polska přes Rumunsko několik milionů nábojů a 30 tis.pušek) o další vojenské pomoci a v Minsku na jednáních polsko-sovětských delegací je ochotna akceptovat Curzonovu linii - ostatní sovětské tvrdé podmínky však nepřijímá. Na počátku srpna se Tuchačevského jednotky zastavují před řekou Vislou ke krátkému odpočinku, doplnění munice a reorganizaci a štáb začíná připravovat útok na polské hlavní město Varšavu. K Západnímu frontu je rozkazem velitele DRRA Kameněva převelena 1. jízdní armáda mající po obejití bažin u Polessie krýt mezeru na jeho levém boku, ale Buďonnyj na základě tlaku politického komisaře Jihozápadního frontu J.Stalina ignoruje rozkazy a pokračuje v operacích proti silně bráněnému Lvovu.

Na 12.8.1920 je štábem Severozápadního frontu naplánováno překročení řeky Visly, obkličovací útok na Varšavu a následné její obsazení se západu. Na polské straně je k obraně připraveno okolo 120 tis. mužů podporovaných 500 děly, 1.800 kulomety, 70 letadly, několika desítkami tanků a OA ........................ a J.Kowalewského kryptografickou a odposlechovou skupinou s prolomenými kódy DRRA. K útoku na straně sovětské se chystá 110 tis. mužů, 600 děl, 2.500 kulometů ............................ a k rozkazům hluchá 1. jízdní armáda (16 tis. šavlí).

Pokračování příště .......

Autor: Luděk Kratochvíl | středa 22.3.2017 12:28 | karma článku: 17.01 | přečteno: 511x

Další články blogera

Luděk Kratochvíl

Plynové útoky na východní frontě za Velké války (rok 1915)

Pokud se řekne „plynový útok“, většině lidí se vybaví Ypres, západní fronta nebo Remeš. Východní fronta je trochu v informačním stínu, pokusme se to tedy napravit...

31.7.2017 v 11:59 | Karma článku: 15.33 | Přečteno: 495 | Diskuse

Luděk Kratochvíl

LT-38 - nejlepší československý prvorepublikový tank,

zkonstruovaný Rusem, sice do výzbroje prvorepublikové armády nikdy nevstoupil, ale německé armádě pomohl dobýt Polsko a Francii ..... a vozidla na jeho podvozku sloužila až do 70-tých let

2.6.2017 v 12:50 | Karma článku: 30.05 | Přečteno: 1213 | Diskuse

Luděk Kratochvíl

Buď ministr zdravotnictví i s premiérem lže jako socan ....

a nebo Dánsko, Estonsko, Finsko, Chorvatsko, Itálie, Nizozemsko, Německo, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Slovinsko, Slovensko, Srbsko, Švédsko a Švýcarsko nepatří mezi civilizované země .....

1.6.2017 v 14:55 | Karma článku: 37.47 | Přečteno: 1750 | Diskuse

Luděk Kratochvíl

Květnová "částečná mobilizace" 1938 a situace v pohraničí po ní ....

„Je těžko být v dnešních dobách člověkem a ještě těžší je být Čechem ve zdejším poněmčeném kraji...“

29.5.2017 v 21:38 | Karma článku: 28.16 | Přečteno: 892 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Stanislav Jonák

Nůžky a obvaz jsou stejně důležité jako brzdy, aneb proč STK nedává smysl

Jednou za čas musí auto na STK. Na základě toho se rozhodne, zda můžete i nadále jezdit na silnicích nebo ne. Technický stav má ale stejnou váhu jako jeden obvaz v lékárničce.

25.9.2017 v 22:44 | Karma článku: 15.93 | Přečteno: 323 | Diskuse

Jana Slaninová

Manžel mě dneska pohřbil

"Ženo, mě se zdálo, že jsi měla blogerskej pohřeb." oči jsem měla navrch hlavy a asi i blbě slyšim. "Cooooo?! Co to meleš?!" "No. Úplně normálně jsi si lehla na Staromáku na lavičku, usnula a umřela. No neni to hezký?"

25.9.2017 v 21:39 | Karma článku: 8.39 | Přečteno: 250 | Diskuse

Libuse Palkova

Mimomanželské vztahy

Jak jsme probrali v předchozím blogu, ne každé manželství se musí vydařit. A to každý pak řeší po svém. Někdo drasticky rozvodem, jiný si pořídí milence či milenku, zkrátka každý má svůj recept, jak přežít a vydržet.

25.9.2017 v 20:26 | Karma článku: 9.16 | Přečteno: 663 | Diskuse

Jan Pražák

Proč má obyčejná rýmička na nás muže tak zničující účinky

„Ten můj má už zase smrtelnou mužskou nemoc na sedum písmen. Celej víkend proležel na gauči, smrkal, prskal, skučel a chtěl po mně, abych ho krom veškerý práce na domácnosti pořád obskakovala.“

25.9.2017 v 20:01 | Karma článku: 17.62 | Přečteno: 455 | Diskuse

Jan Tichý(Bnj)

Karlštejn po 30 letech

Majestátní hrad Karlštejn pamatuje mnoho, gotickou výstavbu, renesanční dostavbu, rozsáhlou rekonstrukci architekta Josefa Mockera v 19. století.

25.9.2017 v 13:34 | Karma článku: 10.58 | Přečteno: 423 | Diskuse
Počet článků 70 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 871

Amatérský historik, který má občas potřebu komentovat věci okolo sebe. Občasný přispěvovatel na valka.cz



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.