Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vojenská spolupráce SSSR a Výmarské republiky

8. 04. 2017 17:40:46
16.dubna 1922 v italském Rapallu podepsaly dvě, ostatními státy v podstatě ignorované země politickou, hospodářskou a vojenskou dohodu, ve které si mimo jiné odpouští vzájemné dluhy a reparace.

Po vývoji z posledních let a jednání na Janovské konferenci jim totiž nic jiného nezbývalo - Německo (Výmarská republika) označené za jednoznačného viníka Velké války, připravené o části území a drcené doslova brutálními reparacemi ve prospěch vítězných mocností, jejichž placení jeho hospodářství naprosto nezvládalo a Rusko (Ruská socialistická federativní sovětská republika), se zaostalým hospodářstvím rozvráceným dvěma válkami a odmítané ostatními zeměmi ve všech oblastech spolupráce.

Rapallská smlouva, podepsaná lidovým komisařem zahraničních věcí G. V. Čičerinem a ministrem zahraničí W. Rathenauem, znamenala pro Německo první nevynucenou a rovnoprávnou smlouvu po Velké válce a pro Rusko znamenala ukončení ignorance ze strany okolního světa a první proražení hospodářské blokády po bolševickém převratu. Mimo hospodářské spolupráce a výměny zboží se začala rozbíhat i spolupráce vojenská, výměna technologií (hlavní příjemce Rusko) a možnost německého výzkumu zbraní, zakázaných Versailleskou smlouvou (Rusko nebylo signatářem). Vojenská spolupráce mezi dvěma jmenovanými státy se rozbíhala ve třech oblastech - vývoj tanků, letectva a chemických zbraní, okrajově probíhalo i křížové studium na důstojnických školách. Další zakázanou kategorii - výzkum ponorek pro Německo zajišťovala holandská firma N. V. Ingenieurskantoor voor Scheepsbouw v kooperaci s japonskými a argentinskými loděnicemi.

Letecká základna Lipeck (u Voroněže)

Tato základna, letecká škola a výzkumné středisko bylo znovuobnoveno v 15.7.1925 (smlouva podepsána 15.4.1925) na místě bývalé Imperiální letecké základny bombardérů Ilja Muromec. Škola, která disponovala cca 50 letouny různých typů a výrobců (většina Fokker D.XIII) se zabývala výzkumem konstrukce letounů, taktikou leteckého boje, bombardování a společným výcvikem pilotů, kterých z německé strany prošlo do ukončení spolupráce okolo 120 pilotů. Výcvik byl šestiměsíční (jaro- podzim), v době aktivního výcviku (nejvyšší počet) měla škola asi 230 školitelů a pozemního personálu a okolo 60 kadetů, v zimních měsících se o udržovací práce staralo okolo 40 osob. Provozní dotace z německé strany činili v roce 1930 okolo 2 mil. tehdejších marek. Na přelomu let 1931-32 dochází ke značnému útlumu spolupráce a po nástupu A. Hitlera do funkce kancléře (leden 1933) je 15.12.1933 projekt "Lipeck" ukončen. Od ledna 1934 na základně začíná fungovat Vyšší letecko-taktická škola VVS v čistě sovětské režii.

Tanková škola Kama

Sovětsko-německá dohoda o vytvoření společného tankového střediska v Kazani byla podepsána 3.10.1926 v Moskvě a toto vzniklo v bývalých nepoužívaných kasárnách 5. kargopolského dragounského pluku. Velitelem školy, která svoji činnost započala v roce 1929 byl (tak jako v Lipecku) důstojník Reichswehru, jeho zástupcem důstojník DRRA. Středisko se zabývalo testováním tankových technologií a taktikou tankového boje. Jako školící prostředky sloužily sovětské MS-1 (5 ks), kořistní (po bílém hnutí) prvoválečné Medium Mk A Whippet, Mark V. a Renault FT 17 (9 ks) a nakoupené britské tančíky Carden-Loyd. Dále na této základně probíhali také zkoušky v rámci německého projektu Armeewagen 20 - testy (neúspěšnými) procházela dvě vozidla s krycím označením Grosstraktor Daimler-Benz a testy (taktéž neúspěšné) sovětsko-německé konstrukce TG (tank Grotte). Tímto střediskem za tři roky činnosti prošlo okolo 40 důstojníků Reichswehru (ze známých H. Guderian, W. von Blomberg a W. Model) a 3.9.1933 končí německá účast - zařízení přechází plně pod DRRA jako Kazaňské tankové učiliště.

Zkušební polygon Tomka

Testovací laboratoře a chemický polygon Tomka byly založeny u města Volsk v Saratovské oblasti s německou investicí 1 mil. tehdejších marek v roce 1928 na základě obnovované jednoleté smlouvy (obnovena 3x). Na této základně probíhaly testy bojových látek a ochrany proti nim. Testy a vývoj prováděli němečtí chemici pod zástěrkou firmy GEFU se sovětským dozorem do roku 1932.

Ukončení spolupráce a její význam pro obě strany

Spolupráce v těchto odvětvích byla ukončena souběžně s nástupem A.Hitlera jako německého kancléře z několika důvodů - hlavní roli ze sovětské strany hrála změna pohledu a přístupu ostatního světa k SSSR (postupné ukončení hospodářských a politických embarg na přelomu 20. a 30. let), snaha o vstup do Společnosti národů (18.8.1934) a zařazení se mezi "plnohodnotné státy" a dále pro nečitelnost nového politického stavu v Německu a silné rozpory. Ukončená spolupráce přinesla nesporné výhody oběma stranám - Německo úplně neztratilo krok ve vojenském technologickém vývoji a do SSSR se dostaly nedostatkové technologie - hlavně letecké motory a pro dělnicko-rolnickou armádu nezvyklý vojenský profesionální přístup. Byla navázána osobní přátelství mezi důstojníky, z nichž někteří se vypracovali na vysoké armádní funkce, což však pro některé na sovětské straně znamenalo při všeobecných čistkách (1937-39) vážné ohrožení zdraví.

Spolupráce, utlumená v roce 1933, se znovu rozbíhá na jaře roku 1939 vlivem přístupu "bývalých vítězných velmocí" k expanzi Německa (Porýní, Sársko, Rakousko, ČSR) a jejich neochoty bezpečnostní koordinace s SSSR (neúspěšná jednání Molotov-Drax-Doumenc).

Autor: Luděk Kratochvíl | sobota 8.4.2017 17:40 | karma článku: 21.69 | přečteno: 621x

Další články blogera

Luděk Kratochvíl

Plynové útoky na východní frontě za Velké války (rok 1915)

Pokud se řekne „plynový útok“, většině lidí se vybaví Ypres, západní fronta nebo Remeš. Východní fronta je trochu v informačním stínu, pokusme se to tedy napravit...

31.7.2017 v 11:59 | Karma článku: 15.33 | Přečteno: 495 | Diskuse

Luděk Kratochvíl

LT-38 - nejlepší československý prvorepublikový tank,

zkonstruovaný Rusem, sice do výzbroje prvorepublikové armády nikdy nevstoupil, ale německé armádě pomohl dobýt Polsko a Francii ..... a vozidla na jeho podvozku sloužila až do 70-tých let

2.6.2017 v 12:50 | Karma článku: 30.05 | Přečteno: 1213 | Diskuse

Luděk Kratochvíl

Buď ministr zdravotnictví i s premiérem lže jako socan ....

a nebo Dánsko, Estonsko, Finsko, Chorvatsko, Itálie, Nizozemsko, Německo, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Slovinsko, Slovensko, Srbsko, Švédsko a Švýcarsko nepatří mezi civilizované země .....

1.6.2017 v 14:55 | Karma článku: 37.47 | Přečteno: 1750 | Diskuse

Luděk Kratochvíl

Květnová "částečná mobilizace" 1938 a situace v pohraničí po ní ....

„Je těžko být v dnešních dobách člověkem a ještě těžší je být Čechem ve zdejším poněmčeném kraji...“

29.5.2017 v 21:38 | Karma článku: 28.16 | Přečteno: 892 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Stanislav Jonák

Nůžky a obvaz jsou stejně důležité jako brzdy, aneb proč STK nedává smysl

Jednou za čas musí auto na STK. Na základě toho se rozhodne, zda můžete i nadále jezdit na silnicích nebo ne. Technický stav má ale stejnou váhu jako jeden obvaz v lékárničce.

25.9.2017 v 22:44 | Karma článku: 15.93 | Přečteno: 324 | Diskuse

Jana Slaninová

Manžel mě dneska pohřbil

"Ženo, mě se zdálo, že jsi měla blogerskej pohřeb." oči jsem měla navrch hlavy a asi i blbě slyšim. "Cooooo?! Co to meleš?!" "No. Úplně normálně jsi si lehla na Staromáku na lavičku, usnula a umřela. No neni to hezký?"

25.9.2017 v 21:39 | Karma článku: 8.39 | Přečteno: 250 | Diskuse

Libuse Palkova

Mimomanželské vztahy

Jak jsme probrali v předchozím blogu, ne každé manželství se musí vydařit. A to každý pak řeší po svém. Někdo drasticky rozvodem, jiný si pořídí milence či milenku, zkrátka každý má svůj recept, jak přežít a vydržet.

25.9.2017 v 20:26 | Karma článku: 9.16 | Přečteno: 664 | Diskuse

Jan Pražák

Proč má obyčejná rýmička na nás muže tak zničující účinky

„Ten můj má už zase smrtelnou mužskou nemoc na sedum písmen. Celej víkend proležel na gauči, smrkal, prskal, skučel a chtěl po mně, abych ho krom veškerý práce na domácnosti pořád obskakovala.“

25.9.2017 v 20:01 | Karma článku: 17.62 | Přečteno: 457 | Diskuse

Jan Tichý(Bnj)

Karlštejn po 30 letech

Majestátní hrad Karlštejn pamatuje mnoho, gotickou výstavbu, renesanční dostavbu, rozsáhlou rekonstrukci architekta Josefa Mockera v 19. století.

25.9.2017 v 13:34 | Karma článku: 10.58 | Přečteno: 423 | Diskuse
Počet článků 70 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 871

Amatérský historik, který má občas potřebu komentovat věci okolo sebe. Občasný přispěvovatel na valka.cz



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.