Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Plynové útoky na východní frontě za Velké války (rok 1915)

31. 07. 2017 11:59:08
Pokud se řekne „plynový útok“, většině lidí se vybaví Ypres, západní fronta nebo Remeš. Východní fronta je trochu v informačním stínu, pokusme se to tedy napravit...

Již od prvopočátků své historie se lidstvo snaží neustále vylepšovat prostředky na co nejúčinější likvidaci ať už skutečných, nebo domělých nepřátel. Chemické látky jsou jedním z nich. Po staletích jedovatých šípů, otrávených zdrojů vody, dusivého dýmu a rostlinných halucinogenů znamenala obrovský posun průmyslová revoluce a rozvoj chemie - vědci jako Scheele, von Berthollet, Davy, Graebe a Hentschel, ač to nebyl jejich primární zájem, přispěli zásadním dílem k otevření Pandořiny skříňky hromadné likvidace nepřítele pomocí plynů dopravených do pozic nepřítele. Do Velké války vstupovalo Německo, Rakousko-Uhersko, Rusko, Británie i Francie s určitými zásobami slzotvorných a dusivých plynů. Byly určeny pro výzkum bojových účinků a případné použití, ale dva z nich měly tyto látky již ve větším objemu a v bojově použitelném balení. A již několik dní po zahájení německého útoku použila francouzská armáda puškové (26 mm) a ruční granáty se slzotvorným chloracetonem - pro potřeby „strojní a totální války“ ale až směšně neúčinnými.

Rawka a Bzura (31.01.1915)

K prvnímu použití bojových plynů na východní frontě došlo v předvečer druhé bitvy u Mazurských jezer. Německé jednotky (9. armáda) je použily k podpoře útoku na Varšavu proti ruskému 6. armádnímu sboru. Útok dělostřeleckými granáty (12 000 ks - 72 tun chemikálie) plněnými dráždivým ethylbromacetátem byl neúčinný pro nízkou teplotu (okolo -20 st. C) - plyn se neodpařoval a pouze deratizoval hlodavce zimující v norách pod bojištěm. Pro tento mizivý účinek tuto informaci Rusové ani nepředali ostatním Dohodovým spojencům, ani se nepokusili zavést jakákoliv ucelená protiplynová opatření pro budoucnost !?!

Bolimow-Sochačew (31.05.1915)

Druhý plynový útok se odehrál také v oblasti před Varšavou, ale již s využitím zkušeností z ledna a od Yper. Tentokrát byl použit chlór, vypouštěný ze 12 tisíc tlakových lahví (264 tun tekutého plynu - u Ypres pouze 150 tun). Po třítýdenním čekání na příznivý vítr byl dán 36. plynovému pluku povel ke spuštění útoku v 3:20. Plynový oblak zasáhl za asi 70 minut naprosto nepřipravené ruské jednotky (52., 53., 54. sibiřský pěší pluk, 217. a 218. pěší pluk, ?. donský kozácký pluk). Zmatení vojáci, nechápajíce, co se děje, bez znalostí protiplynových opatření a bez prostředků (bylo o ně sice velitelstvím sboru žádáno, ale dodány nebyly) se schovávali před oblakem do zákopů, kde byla koncentrace chlóru nejvyšší - jako by se nikdy podobný útok u Yper nestal. Ve 14 hodin nastoupila do útoku i německá pěchota. Rusové nasadili záložní jednotky a po tvrdé bitvě se podařilo pozice udržet (Němci nepočítali s takovým efektem a útočící jednotky byly slabé). Celkově bylo plynem vyřazeno přes 9 100 ruských vojáků a asi 1 200 jich na místě zemřelo.


Mapa úseku útoku

Rawka a Bzura (12.06.1915)

Menší plynový útok byl pokusem o navázání na poslední úspěch, ale musel být předčasně ukončen z důvodu točícího se větru.

Rawka a Bzura (06.07.1915)

Další pokus 36. plynového pluku skončil úplným nezdarem. Po úspěšném vypuštění chlóru z láhví se náhle otočil vítr a nepřipravené německé jednotky to stálo 1 200 přiotrávených a mrtvých vojáků. Tento útok byl poslední v dané oblasti, protože ruské jednotky (po osmi měsících bojů) po vyčerpání zásob munice a rezerv se začaly z oblasti stahovat.

Pevnost Osovec (06.08.1915)

Německé jednotky se v září 1914 při svém počátečním postupu dostaly až k pevnosti Osovec, kryjící přechody přes řeku Bobru a železniční trať z Východního Pruska na Brest. Po téměř ročních přestřelkách mezi německými 210, 280, 305 a 420 mm kanony a houfnicemi a ruskými pevnostními dalekonosnými děly Schneider-Canet 120 mm a neúčinnými útoky německé pěchoty na moderně vybudovanou pevnost, bylo rozhodnuto z německé strany vzdorující problém odstranit útokem pomocí všech dostupných prostředků. Byl zvolen kombinovaný útok, který zahájilo vypuštění chlóru z lahví (4:00 hodin). Když 12 km široký a asi 10-12 metrů vysoký oblak dosáhl pevnosti, přidalo se i dělostřelectvo standardní municí v kombinaci s 105mm plynovými granáty a následoval útok pěchoty. Ruské jednotky byly už vybaveny primitivními protiplynovými maskami, které částečně zabránily ztrátám, ale hlavně vojáky psychicky podržely. Německý 76. pluk Landwehru byl prakticky celý vyřazen vlastním plynem, ale 18. pěší pluk obsadil 1. a 2. pevnostní obranné pásmo. Následující sebevražedný protiútok 223. zemljanského pluku však vrátil postavení zpět do ruských rukou. Pevnost byla po německých průlomech fronty v okolních úsecích vlastními jednotkami odstřelena a opuštěna na konci měsíce.


Vojáci v ruských maskách Zelinskij-Kummant vz.1915 (Čs. legion)

Situace v imperiální Ruské armádě (vývoj plynů a využívání technologií) neumožnila v roce 1914 a 1915 použití bojových plynů z ruské strany. V budoucnosti (od května 1916) byly použity poprvé v Brusilovově ofenzívě (fosgen, chlorpikrin) v těsné součínnosti s meteorologickýmí jednotkami (poučení z cizích neúspěchů) a jako nosiče byly použity třídjumové (76,2 mm) dělostřelecké granáty. Ze strany ruských císařských jednotek byla snaha o maximální využití nových technologií, které ale nedokázali plně zvládnout (počasí) a poté, v případě úspěchu, ani vojensky využít.

Autor: Luděk Kratochvíl | pondělí 31.7.2017 11:59 | karma článku: 14.78 | přečteno: 476x

Další články blogera

Luděk Kratochvíl

LT-38 - nejlepší československý prvorepublikový tank,

zkonstruovaný Rusem, sice do výzbroje prvorepublikové armády nikdy nevstoupil, ale německé armádě pomohl dobýt Polsko a Francii ..... a vozidla na jeho podvozku sloužila až do 70-tých let

2.6.2017 v 12:50 | Karma článku: 28.87 | Přečteno: 1178 | Diskuse

Luděk Kratochvíl

Buď ministr zdravotnictví i s premiérem lže jako socan ....

a nebo Dánsko, Estonsko, Finsko, Chorvatsko, Itálie, Nizozemsko, Německo, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Slovinsko, Slovensko, Srbsko, Švédsko a Švýcarsko nepatří mezi civilizované země .....

1.6.2017 v 14:55 | Karma článku: 37.47 | Přečteno: 1742 | Diskuse

Luděk Kratochvíl

Květnová "částečná mobilizace" 1938 a situace v pohraničí po ní ....

„Je těžko být v dnešních dobách člověkem a ještě těžší je být Čechem ve zdejším poněmčeném kraji...“

29.5.2017 v 21:38 | Karma článku: 28.05 | Přečteno: 871 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Klára Tůmová

Hlídání divé zvěře, den šestý

That Friday feeling... "Ten páteční pocit!" nabývá zcela nového rozměru, který nemá nic společného s natěšeností na pořádné mejdlo. Poté, co se moje pověstné štěstí zjevně vyřádilo, se těším tak leda na pořádnou porci spánku!

20.8.2017 v 14:17 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 79 | Diskuse

David Gruber

Resilience = lidé, buďte odolní, nenechejte se zblbnout

„Resilience je psychický proces zvládání nepříjemných podmínek (krizí) člověkem. Jedná se o psychickou odolnost, houževnatost jedince "navzdory osudu", navzdory biologickým, psychologickým a psychosociálním vývojovým rizikům....

20.8.2017 v 11:47 | Karma článku: 11.99 | Přečteno: 293 | Diskuse

Olga Pavlíková

Proč nechci Drahoše za prezidenta

Prezidenti v ČR jsou naštěstí pouze kladeči věnců a formální reprezentanti státu, přesto většina občanů považuje volbu nového prezidenta za důležité rozhodnutí.

20.8.2017 v 11:20 | Karma článku: 40.25 | Přečteno: 1711 | Diskuse

Libuse Palkova

Praha nebo Řím?

Člověk by neměl srovnávat města nebo země, protože každé místo má co nabídnout. Ale často se srovnání prostě nevyhneme Následující blog připomíná s trochou nadsázky a mírnou obměnou historický text Hádání Prahy s Kutnou Horou

20.8.2017 v 9:11 | Karma článku: 13.92 | Přečteno: 289 | Diskuse

Zdeněk Šindlauer

Cože? Vyhodit hajtru?

Dvacet šest let po stěhování jsem si vzpomněl, že máme sklep a že bych se tam mohl podívat. Výsledkem byla úspěšně provedená akce„narveme do popelnic!" a jedna zdechlina hajtry značky Favorit.

20.8.2017 v 7:35 | Karma článku: 24.47 | Přečteno: 655 | Diskuse
Počet článků 70 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 866

Amatérský historik, který má občas potřebu komentovat věci okolo sebe. Občasný přispěvovatel na valka.cz



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.