Necelého půl roku po záboru oblastí s většinově německým obyvatelstvem se odehrála druhá kapitola rozšiřování německého Lebensraum na úkor Československa.
Zbytky Republiky československé, potácející se ve vnitřním chaosu způsobeným záborem tkzv. Sudet Německem, části Těšínska a sev. Slovenska Polskem, provokacemi německého a maďarského obyvatelstva na zbylém území, postojem spojenecké Francie a neustálým diplomatickým tlakem a pohraničními incidenty ze strany Německa, Polska a Maďarska, dostávají 14.3. další ránu. Pod Hitlerovou pohrůžkou připojení k Maďarsku se odtrhává Slovensko, vzniká Slovenský štát a po telefonické dohodě Vorošin-Hácha i stát Karpatská Ukrajina . Čs. jednotky na Podkarpatské Rusi (gen. Oleg Svátek - 12. pěší divize - 8.000 mužů) jsou napadeny ihned po té maďarskými jednotkami (gen. F. Szombathely - 50.000 mužů v pěti brigádách), přes protesty předsedy Vorošina a odvolávání na Vídeňskou arbitráž a za tvrdých ústupových bojů se stahují na Slovenské území.
Vláda Druhé republiky (prez. Hácha), za přihlížení mocností podepsaných pod "Mnichovskou dohodou", je donucena 14.3.1939 v Berlíně podepsat výnos "Společné prohlášení německé a československé vlády" schvalující okupaci zatím neobsazeného českého a moravského území. V rámci operace Märzwirbel ( vel.gen. W. von Brauchitsch) mají německé jednotky (22 divizí - 350.000 mužů) začít obsazovat zbylé území v 6.00 hodin 15.3.. Některé německé jednotky však v průmyslových oblastech sev. Moravy vyrazily už ve večerních hodinách, tedy v době kdy Druhá republika ještě existuje a její jednotky nemají rozkazy ke kapitulaci. Jednou z nich byl i 84. pěší pluk WH (plk.Stoewer) a motorizovaný oddíl SS , mající za úkol obsadit Místek . V 18.00 přijede k Czajankovým kasárnám německá kolona a jeden její důstojník požaduje kapitulaci posádky ( 3. prapor 8. pěšího pluku "Slezského") - odpovědí je mu střelba s pušek stráže brány (svob.Přibyl, voj.Sagan). Dozorčí por. K. Martínek vyhlašuje poplach a 250 vojáků (většinově čerstvých nováčků) se připravuje k obraně, velitel praporu pplk. K. Štěpina se pokouší spojit s nadřízeným velitelstvím a pověřuje velením obrany kpt. K. Pavlíka. Německé straně přijíždějí posily (asi 1.500 mužů, obrněný automobil a jeden protitankový kanon) a zapojují se do boje. Obránci odráží několik německých útoků, ale dochází jim munice. V 18.45 se podaří navázat spojení s velitelem pluku (plk. Eliáš) a dostávají rozkaz ke kapitulaci. Německou stranu tato akce stojí 12-18 mrtvých a několik desítek raněných, 3. prapor má 2 raněné. Obránci jsou bez represálií odzbrojeni, důstojníci propuštění a mužstvo zůstává do vyřešení situace v kasárnách.
Probíhá obsazování Druhé republiky, za prvosledovými jednotkami následují jednotky SS a Gestapa které za chodu zatýkají známé antifašisty a komunisty a obsazují úřady státní správy. 15. 3.1939 v 19.30 přijíždí na Pražský hrad A. Hitler, který den po té podepisuje výnos "O zřízení protektorátu Čechy a Morava", uzákoněný jako č. 75/1939 Sb. a je na přechodnou dobu zaveden okupační režim (vel. gen.pěch. J. Blaskowitz). Velká Británie a Francie odvolávají z Německa velvyslance a SSSR s nimi chce svolat společnou konferenci o vzájemné pomoci - bez reakce druhé strany, což nakonec vyústí v pakt Ribbentrop-Molotov. Německá říše získává prakticky bez boje vyspělá průmyslová území a výzbroj a výstroj bývalé čs. armády (2175 polních děl, 469 tanků, 500 protiletadlových zbraní, 43 000 kulometů, 1 090 000 pušek, 114 000 revolverů a cca jednu miliardu nábojů - vybavení pro 30 divizí), která jim pak velice zásadně pomůže při realizování plánu „Fall Weiss“ (Polsko) a "Fall Gelb" (Francie).
Začíná šestileté období, které stojí obyvatelstvo Československa okolo 365.000 lidských životů.
