Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

18.3.1921 je podepsán Rižský mír ... 2. část

22. 03. 2017 12:28:04
...... mír, který ukončuje více jak dvouletý konflikt se souběžně probíhající s občanskou válkou v Rusku, odehrávající se mezi Polskem a RSFSR, dvěma státy, vzniklými v letech 1917 a 1918.

První boje a polský postup na východ

První výstřely této války, oproti statické právě skončené Velké válce vysoce manévrovací, padají 14.2.1919 u obce Mosty, odkud polské jednotky (gen. A.Listowsky) vytláčí slabé bolševické síly. Další dva proudy postupují na Brest (gen. E. Rydza-Rydz) a Grodno (gen. V.Ivashkievich-Rudoszański). Velení nově vzniklé DRRA (Trockij, Kameněv), které má většinu jednotek vázaných při odrážení Děnikinových jednotek ohrožujících Moskvu, nařizuje ústupové boje. Polské jednotky obsazují (17.-19.4.) běloruský Minsk, 17.4. je jízdním útokem obklíčen litevský Vilnius (21.4. dobyt pěchotou) a 28.4. se ocitá v polských rukou také Grodno. 7.5. je dobit Kijev a 17.7. nastává konec devítiměsíční existence nezáviské Západoukrajinské lidové republiky. Jednání Piłsudski-Děnikin končí fiaskem pro naprosto odlišné vize budoucího územního dělení v oblasti. Z tohoto důvodu jsou také neúspěšná jednání s Rumunským královstvím a ukrajinskými jednotkami atamana Petjury. Na sovětské straně je sesazen 22.7. velitel Západního frontu D.Nadjožnyj a nahrazuje ho V.Gittis, čerstvě ověnčený vavříny z porážky Donské armády "bílého" gen. P.Krasnova u Caricynu.

Na frontě pomalu ustávají větší střety, rozbíhají se vzájemná diplomatická jednání mezi všemi stranami zúčastněnými v konfliktu. Bolševici požadují polské stažení na národnostní linii (budoucí Curzonova), polská strana to odmítá, jedná se o výměnách Poláků zatčených v Sovětském Rusku za polské komunisty zatčené na Polskem ovládaných územích a sovětské zajatce. Jednání Polsko-Děnikin-Dohodová komise nepřinesou výsledek z důvodů již výše zmíněných. Jedinou uzavřenou dohodou (Piłsudski-Petjura) je uznání nové Ukrajinské lidové republiky a polská vojenská spolupráce s ní. Obě strany posilují, doplňují a reorganizují jednotky. Polská strana je zásadně posílena o jednotky dorazivší s Francie a dobrovolníky a sovětská pomalu stahuje jednotky uvolněné po porážce protibolševických uskupení a jednotky uvolněné stahováním čs. legií.

Obrat ve válce

Po krachu jednání zahajují polské jednotky společně s ukrajinskými v lednu 1920 nový postup na východ, je obsazen Kijev a sověti jsou donuceni se stáhnout za Dněpr. Gittis je odvolán a nahrazen Tuchačevským a jejich slabším jednotkám doráží zásadní posila - Kalninsova tříbrigádní Lotyšská střelecká divise, disponující množstvím podpůrných zbraní. Jednotky jsou reorganizovány - Západní front (severní část fronty) vedený M.Tuchačevským, tvoří 15. (A.Kork) a 16. (N.Sollogub) armáda, které disponují 66 tisíci bodáky a 4,4 tisíci šavlemi a Jihozápadní front vedený A.Jegorovem tvoří 12. (S.Meženinov) a 14. (J.Uborevič) armáda má ve stavu 13,5 tis. bodáků a 2,5 tis. šavlí. Proti nim stojící Vojsko polské má na severním válčišti 1. (S.Majewski), 4. (S.Szepticki), Rezervní armádu (K.Sosnkowski) a Operační skupinu (L.Skerski) o síle 60 tis. bodáků a 7 tis. šavlí. Na jižní částí fronty operuje 2. (A.Listowski), 3. (E.Rydza-Rydz/Rydz-Śmigły) a 6. (V.Iwaszkewicz) armáda o síle 30,5 tis. bodáků a 4,9 tis. šavlí. V Bělorusku jsou tedy síly vyrovnané, ale na Ukrajině mají Poláci (s atm. Petjurou - 15 tis.) asi čtyřnásobnou převahu.

Po neúspěšném prvním Tuchačevského severním útoku (14.5.), po příchodu S.Buďonného 1. jízdní armády (16 tis. šavlí a 6 obrněných vlaků) zahajuje 26.5. Jegorov ofenzívu na jižní frontě. Ta prorazí postavení polských a ukrajinských jednotek, pod hrozbou obklíčení je donutí k rychlému ústupu. 5.6. se Buďonného jezdci dostávají ke Kijevu, odrážejí několik polských protiútoků a 10.7. jej obsazují. Po krátkém odpočinku a dostižení pěchotou, v souvislosti s proražením polských pozic a rychlým postupem na severu (směr Minsk, Smolensk a Vilnius) pokračují v útoku na Lvov. Během jednoho a půl měsíce jednotky DRRA postupují o 600 km na západ a 23.7. je ve Smolensku vytvořena prozatímní polská revoluční vláda. Delegáti mezinárodní Kominterny na sjezdu v Petrohradu a Moskvě mezitím plánují převzetí moci v Polsku a revoluci v destabilizovaném Německu. Polská vláda zahajuje urychlená jednání s Dohodovými mocnostmi a Maďarskem (to dodává do Polska přes Rumunsko několik milionů nábojů a 30 tis.pušek) o další vojenské pomoci a v Minsku na jednáních polsko-sovětských delegací je ochotna akceptovat Curzonovu linii - ostatní sovětské tvrdé podmínky však nepřijímá. Na počátku srpna se Tuchačevského jednotky zastavují před řekou Vislou ke krátkému odpočinku, doplnění munice a reorganizaci a štáb začíná připravovat útok na polské hlavní město Varšavu. K Západnímu frontu je rozkazem velitele DRRA Kameněva převelena 1. jízdní armáda mající po obejití bažin u Polessie krýt mezeru na jeho levém boku, ale Buďonnyj na základě tlaku politického komisaře Jihozápadního frontu J.Stalina ignoruje rozkazy a pokračuje v operacích proti silně bráněnému Lvovu.

Na 12.8.1920 je štábem Severozápadního frontu naplánováno překročení řeky Visly, obkličovací útok na Varšavu a následné její obsazení se západu. Na polské straně je k obraně připraveno okolo 120 tis. mužů podporovaných 500 děly, 1.800 kulomety, 70 letadly, několika desítkami tanků a OA ........................ a J.Kowalewského kryptografickou a odposlechovou skupinou s prolomenými kódy DRRA. K útoku na straně sovětské se chystá 110 tis. mužů, 600 děl, 2.500 kulometů ............................ a k rozkazům hluchá 1. jízdní armáda (16 tis. šavlí).

Pokračování příště .......

Autor: Luděk Kratochvíl | středa 22.3.2017 12:28 | karma článku: 17.28 | přečteno: 518x

Další články blogera

Luděk Kratochvíl

Občanská válka v Rusku III.

Fáze třetí (září 1918 - srpen 1920) - konsolidace DRRA, zmtvýchvstání bolševiků, konec Velké války, posílení intervence Dohodových vojsk, polsko-sovětská válka, stažení čs. sboru

14.11.2017 v 16:15 | Karma článku: 15.97 | Přečteno: 429 | Diskuse

Luděk Kratochvíl

Občanská válka v Rusku II.

Fáze druhá (březen 1918 - srpen 1918) - boj o potraviny, vznik DRRA, rozkol v "rudých" řadách, zapojení čs. sboru, aktivizace kozáků, spojenecká intervence a vytváření celistvých frontových linií

11.11.2017 v 23:08 | Karma článku: 16.31 | Přečteno: 362 | Diskuse

Luděk Kratochvíl

Občanská válka v Rusku I.

... sociální a třídní konfrontace dosáhla stadia občanské války, rozdělila společnost na "vlastní" a "cizí", na "my" a "oni" ...

9.11.2017 v 15:52 | Karma článku: 16.57 | Přečteno: 375 | Diskuse

Luděk Kratochvíl

Volby do parlamentu 1920/24

18. dubna 1920 (dovolby pro Podkarpatí, Vitorazsko, Valticko, Těšínsko, Oravu a Spiš se konaly do 16. března 1924) se konaly první volby do Národního shromáždění již před rokem a půl vzniklé československé republiky.

20.10.2017 v 20:42 | Karma článku: 12.51 | Přečteno: 452 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Milan Šupa

Co jsou Zákony Boží?

Zákony Stvořitele nemohou být zákony, pocházejícími od lidí, ale musí být Zákony přírodními. Zákony vesmírnými, nebo univerzálními.

24.11.2017 v 15:15 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 2 | Diskuse

Pavel Nitka

Má svoboda v předposledním roce normalizace aneb Jak jsem se bál medvěda

A kdo by se taky té šelmy nebál? Je to velké, má to drápy, má to zuby, rychle to běhá a dokonce to leze i po stromech. A když to kousne, tak to hodně bolí. Alespoň jsem o tom něco četl...

24.11.2017 v 14:30 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 66 | Diskuse

Karel Trčálek

Black Friday, den předčasného narození Páně

Ceny padají, boží království přichází. Tak nějak by to mohlo vypadat v ráji. Vše skoro zadarmo a nad tím se vznášejí andělé

24.11.2017 v 11:44 | Karma článku: 12.64 | Přečteno: 268 | Diskuse

Martin Faltýn

Black Friday - za kolik?

Dnes na nás zase prodejci vyrukovali s "černým pátkem" - zcela světově neuvádějí český překlad. Jak by ne: u nás se barevné dny asociují s Velikonocemi. Nicméně prodejci ochotně kopírují kdejakou šanci prodat - otázka ovšem zni:

24.11.2017 v 10:57 | Karma článku: 9.36 | Přečteno: 368 | Diskuse

Libuse Palkova

Bělobrádek maskovaný antisemita?

Aneb daně-platit či neplatit? Včerejší blog o daňových rájích vzbudil diskuzi, ve které někteří blogeři, spíše než aby diskutovali o tématu samotném, nadávali autorce kvůli levicovým názorům.

24.11.2017 v 9:22 | Karma článku: 17.18 | Přečteno: 645 | Diskuse
Počet článků 75 Celková karma 16.38 Průměrná čtenost 850

Amatérský historik, který má občas potřebu komentovat věci okolo sebe. Občasný přispěvovatel na valka.cz



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.