Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Plynové útoky na východní frontě za Velké války (rok 1915)

31. 07. 2017 11:59:08
Pokud se řekne „plynový útok“, většině lidí se vybaví Ypres, západní fronta nebo Remeš. Východní fronta je trochu v informačním stínu, pokusme se to tedy napravit...

Již od prvopočátků své historie se lidstvo snaží neustále vylepšovat prostředky na co nejúčinější likvidaci ať už skutečných, nebo domělých nepřátel. Chemické látky jsou jedním z nich. Po staletích jedovatých šípů, otrávených zdrojů vody, dusivého dýmu a rostlinných halucinogenů znamenala obrovský posun průmyslová revoluce a rozvoj chemie - vědci jako Scheele, von Berthollet, Davy, Graebe a Hentschel, ač to nebyl jejich primární zájem, přispěli zásadním dílem k otevření Pandořiny skříňky hromadné likvidace nepřítele pomocí plynů dopravených do pozic nepřítele. Do Velké války vstupovalo Německo, Rakousko-Uhersko, Rusko, Británie i Francie s určitými zásobami slzotvorných a dusivých plynů. Byly určeny pro výzkum bojových účinků a případné použití, ale dva z nich měly tyto látky již ve větším objemu a v bojově použitelném balení. A již několik dní po zahájení německého útoku použila francouzská armáda puškové (26 mm) a ruční granáty se slzotvorným chloracetonem - pro potřeby „strojní a totální války“ ale až směšně neúčinnými.

Rawka a Bzura (31.01.1915)

K prvnímu použití bojových plynů na východní frontě došlo v předvečer druhé bitvy u Mazurských jezer. Německé jednotky (9. armáda) je použily k podpoře útoku na Varšavu proti ruskému 6. armádnímu sboru. Útok dělostřeleckými granáty (12 000 ks - 72 tun chemikálie) plněnými dráždivým ethylbromacetátem byl neúčinný pro nízkou teplotu (okolo -20 st. C) - plyn se neodpařoval a pouze deratizoval hlodavce zimující v norách pod bojištěm. Pro tento mizivý účinek tuto informaci Rusové ani nepředali ostatním Dohodovým spojencům, ani se nepokusili zavést jakákoliv ucelená protiplynová opatření pro budoucnost !?!

Bolimow-Sochačew (31.05.1915)

Druhý plynový útok se odehrál také v oblasti před Varšavou, ale již s využitím zkušeností z ledna a od Yper. Tentokrát byl použit chlór, vypouštěný ze 12 tisíc tlakových lahví (264 tun tekutého plynu - u Ypres pouze 150 tun). Po třítýdenním čekání na příznivý vítr byl dán 36. plynovému pluku povel ke spuštění útoku v 3:20. Plynový oblak zasáhl za asi 70 minut naprosto nepřipravené ruské jednotky (52., 53., 54. sibiřský pěší pluk, 217. a 218. pěší pluk, ?. donský kozácký pluk). Zmatení vojáci, nechápajíce, co se děje, bez znalostí protiplynových opatření a bez prostředků (bylo o ně sice velitelstvím sboru žádáno, ale dodány nebyly) se schovávali před oblakem do zákopů, kde byla koncentrace chlóru nejvyšší - jako by se nikdy podobný útok u Yper nestal. Ve 14 hodin nastoupila do útoku i německá pěchota. Rusové nasadili záložní jednotky a po tvrdé bitvě se podařilo pozice udržet (Němci nepočítali s takovým efektem a útočící jednotky byly slabé). Celkově bylo plynem vyřazeno přes 9 100 ruských vojáků a asi 1 200 jich na místě zemřelo.


Mapa úseku útoku

Rawka a Bzura (12.06.1915)

Menší plynový útok byl pokusem o navázání na poslední úspěch, ale musel být předčasně ukončen z důvodu točícího se větru.

Rawka a Bzura (06.07.1915)

Další pokus 36. plynového pluku skončil úplným nezdarem. Po úspěšném vypuštění chlóru z láhví se náhle otočil vítr a nepřipravené německé jednotky to stálo 1 200 přiotrávených a mrtvých vojáků. Tento útok byl poslední v dané oblasti, protože ruské jednotky (po osmi měsících bojů) po vyčerpání zásob munice a rezerv se začaly z oblasti stahovat.

Pevnost Osovec (06.08.1915)

Německé jednotky se v září 1914 při svém počátečním postupu dostaly až k pevnosti Osovec, kryjící přechody přes řeku Bobru a železniční trať z Východního Pruska na Brest. Po téměř ročních přestřelkách mezi německými 210, 280, 305 a 420 mm kanony a houfnicemi a ruskými pevnostními dalekonosnými děly Schneider-Canet 120 mm a neúčinnými útoky německé pěchoty na moderně vybudovanou pevnost, bylo rozhodnuto z německé strany vzdorující problém odstranit útokem pomocí všech dostupných prostředků. Byl zvolen kombinovaný útok, který zahájilo vypuštění chlóru z lahví (4:00 hodin). Když 12 km široký a asi 10-12 metrů vysoký oblak dosáhl pevnosti, přidalo se i dělostřelectvo standardní municí v kombinaci s 105mm plynovými granáty a následoval útok pěchoty. Ruské jednotky byly už vybaveny primitivními protiplynovými maskami, které částečně zabránily ztrátám, ale hlavně vojáky psychicky podržely. Německý 76. pluk Landwehru byl prakticky celý vyřazen vlastním plynem, ale 18. pěší pluk obsadil 1. a 2. pevnostní obranné pásmo. Následující sebevražedný protiútok 223. zemljanského pluku však vrátil postavení zpět do ruských rukou. Pevnost byla po německých průlomech fronty v okolních úsecích vlastními jednotkami odstřelena a opuštěna na konci měsíce.


Vojáci v ruských maskách Zelinskij-Kummant vz.1915 (Čs. legion)

Situace v imperiální Ruské armádě (vývoj plynů a využívání technologií) neumožnila v roce 1914 a 1915 použití bojových plynů z ruské strany. V budoucnosti (od května 1916) byly použity poprvé v Brusilovově ofenzívě (fosgen, chlorpikrin) v těsné součínnosti s meteorologickýmí jednotkami (poučení z cizích neúspěchů) a jako nosiče byly použity třídjumové (76,2 mm) dělostřelecké granáty. Ze strany ruských císařských jednotek byla snaha o maximální využití nových technologií, které ale nedokázali plně zvládnout (počasí) a poté, v případě úspěchu, ani vojensky využít.

Autor: Luděk Kratochvíl | pondělí 31.7.2017 11:59 | karma článku: 17.31 | přečteno: 549x

Další články blogera

Luděk Kratochvíl

Volby do parlamentu 1920/24

18. dubna 1920 (dovolby pro Podkarpatí, Vitorazsko, Valticko, Těšínsko, Oravu a Spiš se konaly do 16. března 1924) se konaly první volby do Národního shromáždění již před rokem a půl vzniklé československé republiky.

20.10.2017 v 20:42 | Karma článku: 9.85 | Přečteno: 389 | Diskuse

Luděk Kratochvíl

Kozáci v předvečer Velké války

Ruští kozáci ... mytizované složky Ruské imperiální armády ... Jak to s nimi vlastně bylo po vojenské reformě v roce 1894 ?

12.10.2017 v 21:02 | Karma článku: 17.67 | Přečteno: 482 | Diskuse

Luděk Kratochvíl

LT-38 - nejlepší československý prvorepublikový tank,

zkonstruovaný Rusem, sice do výzbroje prvorepublikové armády nikdy nevstoupil, ale německé armádě pomohl dobýt Polsko a Francii ..... a vozidla na jeho podvozku sloužila až do 70-tých let

2.6.2017 v 12:50 | Karma článku: 30.73 | Přečteno: 1295 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Štěpánka Semecká

Nesuď člověka podle jeho Kliniky

Další nedělní glosa o tom, jak je jednoduché někoho zaškatulkovat a odsoudit ještě před tím, než bychom znali jeho příběh.

22.10.2017 v 20:46 | Karma článku: 7.78 | Přečteno: 440 | Diskuse

Jan Pražák

Jak Maruška potkala strašně hrubýho cikána

Jela jsem za mamkou. Bydlí sama v domku kousek za Příbramí a v pátek ráno mi volala, že si podvrkla kotník. Tak jsem hned po práci sedla Na Knížecí na autobus a vyrazila.

22.10.2017 v 20:35 | Karma článku: 19.31 | Přečteno: 621 | Diskuse

Most mezi námi

S Mistry na retro výstavě ve Slunečnici

Nezahálíme, jedeme naplno! V Domově seniorů Nová slunečnice se konala retro výstava Střípky našich životů III. Pro tuto příležitost jsme si připravili program, tentokrát v duchu poezie a francouzského šansonu.

22.10.2017 v 18:18 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 53 | Diskuse

Renata Šindelářová

Co bych si počala bez svého telefonu

Každý den ho nutně potřebuju. Je to můj budík, kalendář, foťák, hodinky, závaží v kabelce, podložka pod vrklavou židli, dobrá výmluva z trapného hovoru, moje mapa, můj jízdní řád i krácení dlouhé chvíle ve vlaku.

22.10.2017 v 15:49 | Karma článku: 8.22 | Přečteno: 157 | Diskuse

Jaroslav Kvapil

Jaký bude další vývoj po volbách?

Volby dopadly tak, jak nikdo nečekal. Někteří sice tvrdí, že ano, ale to jsou jen takové pobitevně generálské řeči. Asi se dalo předpokládat vítězství ANO, ale že za sebou povleče ocas osmi slabých, a ještě slabších stran, to ne...

22.10.2017 v 14:27 | Karma článku: 10.96 | Přečteno: 452 | Diskuse
Počet článků 72 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 864

Amatérský historik, který má občas potřebu komentovat věci okolo sebe. Občasný přispěvovatel na valka.cz



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.